V dnešní moderní době není výjimkou, když se rodiče vydají někam autem už s novorozenětem. Však už z porodnice jedeme většinou v autě. Základem je mít kvalitní autosedačku odpovídající věku a váhové kategorii našeho dítěte a také mít tuto autosedačku správně v automobilu ukotvenou.

Jakmile máme zajištěn způsob cestování tak, aby vyhovoval už miminku, je potřeba pak už jen nějak tu cestu společně zvládnout. Základem je vždycky střídání činností. U malých miminek to vypadá zpravidla tak, že dítě nějakou tu dobu v autě prospí, pak zastavíme, miminko nakojíme nebo podáme umělou mléčnou výživu, při tom dítko samozřejmě vyndáme z autosedačky, dopřejeme mu, aby se protáhlo. Nejdéle po 2 hodinách jízdy je potřeba takovou přestávku udělat, protože dítě by nemělo v té autosedačce trávit právě více jak 2 hodiny času. Pokud je potřeba, děťátko přebalíme a zase uložíme do autosedačky. Při cestě mu můžeme podat nějakou tu hračku, případně hračku připevnit přímo na autosedačku.

U starších dětí a batolat se pak střídání činností uplatňuje také, kolikrát v ještě častější formě. Nejpozději po 2 hodinách zastavujeme auto a děláme přestávku, dítko vyndáme z autosedačky, necháme ho proběhnout, protáhnout se. Pokud je třeba, přebalíme, podáme nějaké jídlo a pití. Pokud cestujeme delší dobu, dítě pravděpodobně celou tu dobu neprospí, je proto dobré ho bavit nějak i za jízdy, pokud se tedy nudí a nestačí mu sledování ubíhající krajiny. Stačí mu k autosedačce pověsit nějaké oblíbené hračky, případně zakoupit přídavný stoleček na autosedačku a na stolek mu dát třeba hrací pianko a podobné interaktivní panely. U starších dětí můžeme na chvilku zapnout na přenosném DVD přehrávači jejich oblíbenou pohádku či epizodu z dětského animovaného seriálu. Když začne dítko hodně zlobit, můžeme mu podat nějakou tu dětskou rychlorozpustnou sušenku, dát mu napít apod. Dodržování pitného režimu na cestách je vůbec velice nutné.

Děti většinou zvládají cestování dobře. Pokud však máme doma malé neposedy, vybavíme se větším množstvím hraček, jídla, pití, plen, vlhčených ubrousků, a v neposlední řadě promyslíme, které činnosti by mohlo dítko za jízdy provozovat. Stačí promyslet tu cestu tak, že občas někde zastavíme, uděláme přestávku, za jízdy chvilku pustíme DVD přehrávač, pak dítěti nabídneme jeho oblíbenou hračku, pak zas třeba hračku, se kterou si již dlouho nehrálo, nebo kterou má úplně novou, po chvíli zas můžeme zapnout rádio, případně pustit nějaké CD s dětskými písničkami a říkankami. Časem se pak bude umět dítko zabavit samo. Důležité je, aby dítě jakéhokoli věku nevnímalo cestování jako nutné zlo, ale naopak jako dobrou zábavu.

 

Markéta