Když jsem čekala svého prvního potomka, pídila jsem se na internetu po všemožných informacích, abych zajistila pro svého broučka nejen to nejlepší, ale zároveň to nejnutnější. Na nejrůznějších diskusních fórech se neustále probírala otázka prospěšnosti monitorů dechu. Zaujal mě monitor dechu Nanny. Manžela zase zaujala firma, která ho vyrábí – JABLOTRON ALARMS a.s., neboť ji znal od kamaráda montujícího alarmy do aut.
Monitor dechu jsme doma „zkoušeli“ ještě předtím, než naše dítě přišlo na svět. Sestavili jsme postýlku, na rošt položili snímací desku, na ni matraci. Pod matrací vedl od desky kabel, který jsme nasměrovali k nohám dítěte v postýlce. Blízko koncové části kabelu jsme na postýlku připevnili i vyhodnocovací zařízení. Když jsme jej zapnuli a na matraci nedrželi ruku, zařízení nemělo čí tep, dech, pohyb snímat, tak začalo blikat červeně a pípat. Pípání se po chvíli změnilo ve zvuk skutečně hlasitý, nepřeslechnutelný i pro naše sousedy. Pokud jsme na matraci položili ruku, zapnutý přístroj klidně blikal zeleně a poplach nespustil. Nyní jsme již měli jistotu, že monitor dechu bude fungovat tak, jak od něj očekáváme.

Monitor dechu NannyPo příchodu novorozence z porodnice se nám monitor opravdu velmi osvědčil. Především nám dával pocit jistoty, klidu a bezpečí. Kdykoli jsem se v noci probudila, viděla jsem na postýlce poblikávat zelené světýlko. Věděla jsem, že miminko spinká, dýchá, nic mu neschází. Později jsme také přišli na to, že pokud zelená kontrolka bliká rychleji, tak miminko také rychleji dýchá. To pro nás znamenalo, že ještě nespí dostatečně hlubokým spánkem, nebo že se zrovna probouzí.
Alarm se nám na začátku spustil asi dvakrát, pokaždé, když jsem synka vyndávala z postýlky a zapomněla, že je monitor zapnutý. Stačilo ho ale hned vypnout a byl zase klid. Poplašný alarm se pak v noci samovolně spustil také asi dvakrát, bylo to v období, kdy už syn začal cestovat po postýlce a úplně se tak dostal mimo dosah snímací desky. Opět stačilo zařízení na chvilku vypnout a bylo zase ticho. Za poplašné alarmy jsme se vůbec nezlobili, naopak, radši vstát k dítěti párkrát zbytečně, než nevstat, když o něco skutečně jde.
Na začátku pro nás byla péče o novorozence opravdu namáhavá. Bylo to něco nového, taková ta situace, u které si nejste jisti vůbec ničím. Díky monitoru dechu jsem nemusela trpět nočními můrami, spala jsem klidně, a když už jsem se v noci probudila, zelené blikající světýlko mě uklidnilo, že se nic neděje, že miminko klidně spí. Nemusela jsem letět k postýlce a sledovat, jestli se hrudníček dítěte zvedá, jestli oddychuje tak, jak má.
Ač naše dítě nemělo přímou indikaci k užívání monitoru dechu, nemělo žádné dědičné dispozice, leželo na pevné podložce, na zádech, v dobře větrané místnosti, monitor jsme přesto zakoupili. A udělali jsme dobře. Po několik měsíců se pro nás stal synonymem jistoty, a to zejména v noci, kdy spíme. Určitě bych ho tedy doporučila i ostatním maminkám. Pro nás to byla jedna z nejlepších investic.

 

Tereza V., Chrudim